Historie města

Přísloví, pořekadla a obyčeje

J. Kurfiřt, kronikář  06.02.2013 15:11

Přísloví – lidovou tradicí udržovaná mravní poučení v ustálené větné podobě – a pořekadla – lidovou tradicí ustálené životní zkušenosti například z přírody a hospodaření a spolu s nimi spojené zvyky – ustálené způsoby chování nebo jednání daného společenského celku – rozhodně patří k pokladnici lidové slovesnosti. Jsou výsledkem názorů lidí na nejrůznější události. Vznikaly ve staletém procesu, mnohé mají své kořeny v pohanských dobách. Jsou určitým návodem, jak by se měli lidé chovat od narození až po smrt i v průběhu různých dnů jednoho každého roku.
Byly uchovávány ústním podáním v ustálené a vytříbené jazykové formě z generace na generaci. V naší vlasti byly většinou prvně písemně zaznamenány teprve v devadesátých letech 19. století v souvislosti s pražskou národopisnou výstavou roku 1892. Jejich sběrateli se většinou stali čeští venkovští učitelé a kronikáři, kteří psali obecní kroniky, ale především ti, kdož si vedli kroniky rodinné.
Dalším obdobím zájmu o pranostiky se stala léta po vzniku Československé republiky v roce 1918. Dílčí zápisy těchto projevů lidové slovesnosti byly publikovány ve sbornících Od Ještědu k Troskám a Sborníku železnobrodském, které začaly vycházet v regionálních nakladatelstvích po roce 1920. Pochopitelně, že doznaly i souborné knižní podoby a mnohé postihovaly i krajové nuance.
Dnes se na přísloví, pořekadla i obyčeje díváme ve světle moderních vědeckých poznatků se shovívavým úsměvem.
Nadále však zůstanou ukázkou úsilí generací předků po poznání světa a dění v něm. Čas od času se objevují v krásné literatuře, občas je neopominou citovat zvláště meteorologové.
Z časových důvodů se mi nepodařilo napsat pranostiky, které se vztahují k měsíci lednu. Předkládám proto čtenářům pranostiky únorové, neboť druhý měsíc roku je na ně stejně bohatý, téměř jako leden.
Prvním významným dnem jsou v lidovém podání Hromnice, které spadají na 2. února. Právě k nim lidová slovesnost zaměřovala řadu doporučení, jak si upevňovat v tento den zdraví. Sluneční svit na Hromnice určoval i stupeň zdraví lidí. Pokud svítí slunce dopoledne, budou zdraví po celý rok mladí lidé, sluneční svit v poledne a v odpoledních hodinách věstí zdraví všem dospělým a sluníčko navečer dle pranostik dává pevné zdraví starým. Významnou roli v této záležitosti hrály posvěcené hromniční svíčky. Doporučovalo se totiž, že lidem postiženým chřipkami, angínami a nejrůznějšími krčními problémy stačí potírat příslušná místa hromniční svíčkou. Pokud byly v domě jedovatiny (rozuměj nerůznější nemoci), stačilo dle pranostik umístit pod práh domu zelený drn, bylo vystaráno. To by bylo něco pro současné ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Ale strkej dnes drn pod práh panelových domů.
Hromniční svíčky dle lidových pověr zaručeně chránily před požáry za bouřek. Jen musely být zapáleny s dostatečným předstihem. Pak byl účinek jednoznačný.
Na Hromnice se doporučovalo nasázet kolem hnojišť alespoň větve angreštů. Ty totiž měly spolehlivě ochránit dům a především lidi před čarodějnicemi a jejich pekelnými kouzly a čarováním, napomáhaly rovněž udržovat zdraví.
Naši předkové varovali především ženy před tím, aby se v hromniční den pouštěly do šití. Pokud by tak učinily, budou se jim po celý rok podebírat prsty a navíc takový člověk bude vystaven zvláštnímu nebezpečí, že do něj udeří blesk.
V pranostikách se na Hromnice často objevují ty, které souvisejí s počasím a jak se promítnou v příštích obdobích. Mezi nejznámější jistě patří - „Na Hromnice svítí-li slunko, na polích bude hojnost žita i pšenice“. Varování se skrývá v projevu – „Teče- li na Hromnice voda v koleji, dlouhá zima ještě zavelí“ stejně jako – „Je-li na Hromnice zima, medvěd rozhazuje boudu, pakli teplo, staví ji“. V hromniční den platí i další pranostika – „Chumelenice na Hromnice lákají z nor jezevce, je-li pěkně, zalézají dál“. O Hromnicích se výrazně prodlužuje den. Jestliže svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá, na Boží Narození jde jen o bleší převalení, na Tři krále o fous (krok) dále, na Hromnice o hodinu více.
Měsíc až do Škaredé středy byl věnován masopustnímu veselí, dobrému jídlu a pití i masopustním průvodům. Postavy průvodů byly pevně určeny, rozhodně v nich chyběly dnešní princezničky s kovboji a případné příšery. V den masopustních průvodů měly maškary moc nad vesnicemi i městečky, aniž je k tomu opravňovala nejrůznější rozhodnutí starosty. Všichni lidé si pokládali za čest, pokud je maškary navštívily.
Není příliš známé, že i v únoru se na některých místech chodilo na koledu. Tak tomu bylo na den svaté Doroty, jejíž jméno se objevovalo v kalendáři 6. února. Při této koledě bývala hrána děsuplná hra o stětí svaté Doroty, krásné a bohabojné dívky, která odmítla ukrutného krále Aprenciuse.
Pranostikami opředený byl i svatý Matěj, který má svůj svátek 24. února. Říká se v nich například – „Když o Matěji je zima, její konec je v nedohlednu“. Jiná pranostika je však optimističtější, neboť tvrdí – „ Dobře bude, pokud se na Matěje skřivan napije vody z koleje“. Když však v tento den prší, urodí se hodně brambor, pokud je větrno, budou stromy plné ovoce. Běda však, když – „ Na svatého Matěje voda břehy omeje, ale mráz v ten den čtyřiceti dalšími pokračuje“.
Svatý Matěj byl ve zvycích spojován s buzením ovocných stromů, aby rodily hodně kvalitního ovoce. V tento den posílali rodiče své bosé děti do zahrad, aby voláním – „Svatý Matěji, přines nám úrody do naší zahrady“ tuto skutečnost přivolaly. Často tak činili hospodáři a většinou nejstarší členové rodiny. Je zajímavé, že na některých místech lidé zdobili stromy v zahradách i zavěšováním drobných kousků pečiva. Co by si jen počali Pražané, pokud by neměli svoji matějskou pouť, jen těžko domyslet.
Daleko nejznámější jsou pranostiky, které souvisejí s hospodařením. I dnes víme, že – „ Únor bílý - pole sílí“ nebo „Únor studený – srpen horký“. Ale pozor – „Mírný únor – bídný jarní čas“.
Tak tolik jen některé pranostiky a obyčeje únorové, jak je znali v minulosti především lidé na venkově. Příště možná dojde na měsíc březen.

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou

IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800

Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Úřední hodiny

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Út7:00 – 11:0012:00 – 15:30
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Čt7:00 – 11:0012:00 – 15:30

Stavební úřad

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00

© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.