Muzeum

Nová expozice v rychnovském muzeu

Marie Strnadová  28.05.2015 10:33
Koncetrační tábor AL Raichenau a zbrojní továrna Getewent

Stálá expozice, kterou připravilo Severočeské muzeum v Liberci a obec Rychnov u Jablonce nad Nisou ve spolupráci s podnikem kotlárny Hölter a libereckými speleology ČSS ZO 4-01 Liberec, mapuje období 6 let, kdy v Rychnově působila firma Getewent. Cílem je představit závislost pobočných koncentračních táborů na zbrojní výrobě a vzájemné vazby jsou současně hlavním motivem stálé výstavy. Plošně komorní expozice je rozdělena na čtyři části věnované zbrojní výrobě, podzemnímu dílu Nordpol, koncentračnímu táboru AL Reichenau a obětem nacistické nucené práce. Vystavené předměty jsou zvoleny tak, že tvoří jasný atribut každé ze čtyř popisovaných oblastí. Pro koncentrační tábor je to kopie třípatrové táborové palandy se starým papírovým pytlem místo přikrývky, pro oběti nucené práce je atributem miska na jídlo, často jediný majetek vězně, pro výrobu je to zařízená kancelář se stopami po vývoji a výzkumu a pro podzemní dílo rýsovací prkno s výkresy. Vše je instalováno do jedné místnosti rozdělené jen linií na část táborovou a část tovární. Na jedné straně výzkum a vývoj, na druhé straně vězni bez práv a svobod jako zdroj pracovní síly. Dva rozdílné světy které, stejně jako v továrnách za války, byly pod jednou střechou a byly příčinou i následkem. Pohled očima člověka je zachycen v expozici vloženými vzpomínkami vězňů, které se váží vždy ke konkrétnímu popisovanému jevu.     

I.

V Rychnově se berlínský podnik Getewent usídlil už v roce 1939 v bývalé továrně na výrobu galalitu a umělé rohoviny. Podnik zaměřoval svoji výrobu na různé elektrotechnické součásti i celky, především z oboru radarové, sonarové a radiotechniky. Jedním z důležitých válečných poslání Getewentu byl navíc výzkum a vývoj. Getewent měl za války ve vlastnictví, nebo v nájmu, nejen továrnu v Rychnově, ale i brusírnu skla v Jablonci nad Nisou-Kokoníně a několik obytných domů v Rychnově a Pelíkovicích. Výzkumné zaměření Getewentu dokládá  stavba táborového baráku pro fyzikální institut i řada dalších, často dosti neobvyklých staveb. 28. červnem 1944 je například datována žádost o povolení stavby vysílací věže ke zkušebnímu baráku „Rehbock".  Další zvláštní stavbou byl zkušební kruhový bazén nazvaný Schwan. Byly zde simulovány podmínky různých oceánů a moří včetně salinity a teploty a testovaly se zde různé přístroje pro ponorky, stejně jako elektromagnetické zařízení Schwan-See na označování cílů.

II.

Pro účely výzkumu a vývoje byl od roku 1944 stavěn u továrny podzemní testovací bunkr. Ve stavebním povolení z 27. září 1944 se píše o „protileteckém krytu pro zaměstnance továrny ve spojení s podzemní zkušebnou výrobků v rámci programu Nordpol“. Podzemní dílo nebylo nikdy dokončeno. Program Nordpol, pro který byla vyčleněna značná část výrobních kapacit, byl dálkové navádění raket V-2 a patřil tedy mezi technologické špičky závěru války.

III.

Koncentrační tábor AL Reichenau vznikl už v první čtvrtině roku 1944 jako pobočné zařízení mateřského KT Gross-Rosen. První transport čítající 199 vězňů dorazil z mateřského Gross-Rosenu do tábora 14. března 1944. Vězni pocházeli jak z KT Gross-Rosen, tak i z KT Dachau, kde byli přímo vybráni zástupcem Getewentu Hermannem Carstensem. Tábor zpočátku tvořily jen dva domy pro 250 vězňů a jeden dům sloužící jako umývárna a záchody. Větší skupina dorazila do AL Reichenau v srpnu 1944 po Varšavském povstání. 11. listopadu 1944 to bylo 69 odborníků, které Carstens doslova objevil v Osvětimi Na počátku roku 1945 tábor začal sloužit jako evakuační a objevovaly se v něm různé skupiny z mnoha vyklízených lágrů. Podle J. Kosińského prošlo táborem celkově asi 1 420 vězňů. Asi 17. února 1945 se do Rychnova přestěhovala komandatura kmenového tábora Gross-Rosen. Ten byl před postupující frontou evakuován pod vedením SS-Sturmbannführera Johannese Hassebroeka.

IV.

Nucená práce a pobyt v táboře AL Reichenau si vyžádaly značný počet obětí z řad vězňů. Nejčastější příčinnou úmrtí v táboře bylo pracovní vysílení, které hrozilo při zemních pracích a práci na stavbě podzemního testovacího bunkru a protileteckého krytu. Těla mrtvých vězňů se zpočátku vozila do mateřského tábora Gross-Rossen. Až později, nejspíše od konce března 1945, docházelo k jejich zpopelňování v libereckém krematoriu a později byli pohřbíváni v masových hrobech v Rychnově. Přesný počet zemřelých není znám. Bývalý vězeň Jan Kosińský uváděl 609 obětí. Vedle koncentračního tábora existoval i pracovní a zajatecký tábor spravovaný firmou GETEWENT. Tam byli ubytováni tzv. "Ostarbeiter", v tomto případě většinou ženy z Čech, Ruska, Ukrajiny a dalších států východní Evropy. Stejně tak byli nasazeni "pracovníci z východu" přímo do statků a i menších hospodářství.

Expozice je prvním veřejně představeným výsledkem dlouholeté spolupráce několika subjektů a má sloužit i jako paměťové médium pro shromažďování dokumentů, artefaktů a vzpomínek.

Ivan Rous

Severočeské muzeum v Liberci

ivan.rous@muzeumlb.cz

Fotogalerie

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou

IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800

Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Úřední hodiny

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Út7:00 – 11:0012:00 – 15:30
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Čt7:00 – 11:0012:00 – 15:30

Stavební úřad

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00

© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.