Muzeum

Expozice rychnovské malířství

JS  13.05.2008 13:39

Jen málokterá obec, a nejen v Čechách, se může pyšnit tím, že byla městem malířů a dalších uměleckých řemeslníků. Jim vděčí za to, že od konce 18. století postupně rozvíjeli Rychnov, chudou vesnici tkalců a přadláků, a pomohli ji během 19. století přetvořit v prosperující městečko.

 



Dům Johanna Schöffela čp. 194 v Rychnově

Fotografie kokonínského fotografa Franze Simma

z konce 19. století ze sbírek Státního okresního

archivu JAblonec nad Nisou

 

Výroba dóz a dalších lakovaných předmětů i na ni plynule navazující malba obrazů jako uměleckořemeslné odvětví představují nejvýznamnější kapitolu v dějinách obce. Představuje zároveň nezanedbatelný vklad Rychnova do historie našeho kraje v oblasti uměleckého řemesla, výtvarného umění a uměleckého školství. Oběma zmíněným odvětvím je věnována expozice v nově zřízeném rychnovském městském muzeu.

 

Udělat si představu o rychnovském malířství a výrobě lakovaného zboží nyní, více než dvě stě let od jeho začátků a více než půl století po jeho zániku, není snadné. Odhaduje se, že během existence tohoto oboru vzniklo v Rychnově přes půl milionu závěsných obrazů všeho druhu – od malých poutních devocionálií a nevelkých maleb na prapory a církevní oděvy až po soubory křížové cesty a oltářní obrazy. Také produkce lakovaného zboží byla v evropských poměrech mimořádná – v době největšího rozkvětu bylo v provozu 8 manufaktur či menších výroben, roční produkce se odhaduje na 30.000 až 40.000 tuctů, přičemž se zde nevyráběly jen dózy na tabák, ale také na pudr a různé potraviny, pouzdra na brýle, rukavice a cigarety, šperkovnice, misky, podnosy, šálky a podšálky a mnohé další předměty denní potřeby. Dózy nebyly jen černé, ale také barevně lakované, červené a hnědé, dokonce i žluté, zelené a modré, zdobené nejen malbou, ale také vykládané perletí a kovem, rytinami a dalšími materiály.

 

Při tak velkém počtu a různorodosti rychnovské produkce může komorní expozice městského muzea ukázat to, co je pro rychnovské malířství typické, jen v náznacích.

 


Velká lakovaná krabička zdobená malbou

Produkce manufaktury Karla Hofrichtera 
z doby kolem roku 1830

Na začátku rychnovské malířské tradice stál podnikavý Johann Schöffel, který v osmdesátých letech devatenáctého století zavedl v Rychnově výrobu zboží z tvrzené lepenky, upravované lakováním a zdobené malbou. Základní sortiment tvořily ve své době velmi oblíbené kulaté dózy na šňupavý tabák. V manufaktuře, kterou Schöffel postupně vybudoval, bylo zaměstnáno přes dvě stě osob, mezi nimi též mnoho malířů. Organizace výroby a obchodu se v mnohém podobala poměrům v jabloneckém bižuterním průmyslu s velkým podílem domácké práce. Rychnovské zboží mělo velký ohlas, bylo vystavováno na průmyslových veletrzích i světových výstavách a získalo mnohá ocenění. Brzy opanovalo velkou část rakousko–uherského trhu a bylo exportováno do mnoha evropských zemí i do zámoří.

 

Když během devatenáctého století začal zájem o dózy klesat, hledali malíři jiný způsob uplatnění a nalezli jej v malbě závěsných obrazů, především pro sakrální účely.

 

Nová rychnovská produkce se setkala s nečekaně příznivým přijetím, což dalo popud k velkému rozvoji místní olejomalby v devatenáctém století, který měl pak pokračovat ještě začátkem století dvacátého. Obrazy se převážně vyvážely do Ruska, na Balkán a do Ameriky. Jako podklad sloužilo malířům dřevo, plech i plátno. Převažovaly náboženské náměty, ale nechyběly ani malby historické a žánrové, podobizny či krajiny. V dobách největšího rozkvětu pracovaly v Rychnově a blízkém okolí více jak dvě stovky malířů. Ti se sdružovali v malířském cechu, který v roce 1869 inicioval založení Spolku pro podporu malířů a brzy poté i Spolku pro další vzdělávání malířů, v jehož náplni byla péče o vzdělávání a přípravu malířského dorostu. Spolek spravoval sbírku předloh, vesměs ocelorytin a litografií známých obrazů, a ikonografickou kartotéku s atributy svatých.

 

Vrcholem jeho činnosti bylo v roce 1874 zřízení c. k. odborné školy pro kreslení, malířství a chromolitografii, která byla jediná toho druhu v rakouské monarchii. Tak se dostalo ze strany vídeňského ministerstva obchodu, zřizovatele školy, důležitého ocenění malému regionu s velmi specifickou formou živnostenského podnikání.

 


Školní práce Theodora Zappeho

Soukromá sbírka

 

Malířská škola byla umístěna v budově obecné školy a pronajatých prostorách. Jejím vedením byl pověřen Ernst Haseroth, v posledních letech její existence Bernard Link. Vedle řádného denního studia poskytovala škola prostor hospitantům a existovalo také přípravné vzdělávání žáků obecné školy. Odborné přípravy se tak zúčastňovali i starší, již vyučení malíři. Přes nesporný význam školy pro rychnovské malířství se jí nevyhnuly různé problémy a došlo i k poklesu počtu studentů. Po otevření odborné školy v blízkém Jablonci, který si upevnil pozici okresního centra, byla v roce 1888 rychnovská škola zrušena a výuka v oblasti olejomalby převedena jako jeden vyučovaný obor do Jablonce. V Rychnově byla jako částečná náhrada za původní školu zřízena živnostenská pokračovací škola určená vyučeným a starším zájemcům, k dispozici byla také veřejná kreslírna.

 

Díky existenci uměleckoprůmyslových škol stoupal počet odborně vzdělaných malířů, z nichž ti nejtalentovanější odcházeli studovat na umělecké akademie do Prahy a Vídně. V Rychnově to byli Ernst Wenzel, Richard Felgenhauer, August Wenzel, Ernst Seiboth a Theodor Zappe. Prosadili se jako samostatní umělci a z mnohých se stali výtvarní pedagogové.

 

Rychnovští malíři pokračovali ve své činnosti ještě v první polovině 20. století, když již zájem o sakrální malby klesal. Během druhé světové války malířství rychle upadalo. Odsunem většiny rychnovského obyvatelstva z republiky po roce 1945 jeho dějiny v Rychnově a okolí končí. Následoval ještě krátký epilog, který se odehrál v zahraničí. Někteří vysídlení malíři se pokusili ve staré rychnovské tradici pokračovat na jiném místě – v Dietershofenu a později Calwu v Německu, ale jejich pokus trval jen krátce.

 

Rychnovské malířství se svojí malířskou školou zůstává pozoruhodnou kapitolou v dějinách umění a uměleckého podnikání a vzdělávání na Jablonecku. Proto si zaslouží, aby bylo trvale připomenuto formou muzejní expozice.

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou

IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800

Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Úřední hodiny

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Út7:00 – 11:0012:00 – 15:30
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00
Čt7:00 – 11:0012:00 – 15:30

Stavební úřad

Po7:30 – 11:0012:00 – 17:00
St7:30 – 11:0012:00 – 17:00
 
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.